• Sobota, Prosinec 03rd, 2022
Kdysi, v minulém století, jsem pracoval ve slévárně. Odléval jsem tam železo. Práce to byla hezká. Sice jsem od té doby trochu chabrus na záda (ono taky mít zepředu 1300°C a zezadu -10°C je někde poznat), ale parta tam byla vynikající a na tu dobu mám stále kupu vzpomínek. No a před pár léty jsme se my „pozůstalí“ začali vždy před Vánocemi scházet na takové malé oslavě ve vyhlášené restauraci v pivovaru Berounský Medvěd – kupodivu v Berouně. Letos jsem hlavnímu organizátorovi nabídnul, jestli to povídání nechce zpříjemnit Elvisem.
Chtěl a dokonce můj nápad ohodnotil slovem „vynikající“. Takže jsme se s dvouhodinovým předstihem sešli v Berounském pivovaru, nanosili harampádí, zprovoznili celý ten náš potulný cirkus a čekali, jak nás přijmou mí bývalí kolegové, kteří ovšem o produkci nevěděli. Akce nakonec dopadla nadmíru dobře. Hráli jsme krátké série po cca třech písničkách, abychom moc nerušili a bylo to přesně to, co bylo potřeba. Nakonec jsme byli oficiálně pochváleni za vzorně připravenou akci.
Co se ale nesmí nezmínit, to jsou marinovaná Berounská vepřová žebírka. Kdykoliv jedeme okolo, tak si je tam dáváme – jářku „Nebe v hubě“. Jsou to ta nejžebírkovatější žebírka na světě ! Vřele doporučujeme každému strávníkovi !
Domu jsme jeli hodně po dvaadvacáté hodině. Plni dojmů z toho, že já jsem zase viděl své bývalé kolegy, i když nás každým rokem nějak ubývá, Elvis z další zkušenosti z hraní před cizím publikem a hlavně ze zjištění, že naši muziku mají lidé rádi…
