Ačkoliv byl červen, byla zima a sychravo jak v říjnu. Přijeli jsme jako vždy s dostatečným předstihem a okukovali okolí. Jeli jsme mým starým červeným tranzitem a tak jsem se snažil parkovat mimo hlavní pěší trasy aby si návštěvníci nepokazili dojem z akce, neboť vůz je již notně zkorodovaný. Neboť v autě bylo příjemně zatopeno, Andulka ještě dlouho na zadním sedadle dospávala. Čekali jsme na přípravu hlavní scény, načež nám pořadatel sdělil, že pro repertoár Pokusu bude lepší místní kostel a šlo se tedy do kostela – tam byla zima ještě horší. Po asi půlhodině čekání zazněly kostelní zvony a fanfára, kdy trubač slavnostně ohlašoval, že další číslo festivalu se bude odehrávat v místním kostele – to jsme byli my. Hraní se v kostelních prostorách hezky neslo a akustika byla výborná – až na tu strašnou zimu. Ještě že má basa ty struny tak tlustý a člověk nepotřebuje tolik citu v prstech ….
Fotografie jsou z mobilu, takže žádná sláva …
Článek z místních novin: Tachovský deník 25.6.2007
