Ačkoliv byl červen, byla zima a sychravo jak v říjnu. Přijeli jsme jako vždy s dostatečným předstihem a okukovali okolí. Jeli jsme mým starým červeným tranzitem a tak jsem se snažil parkovat mimo hlavní pěší trasy aby si návštěvníci nepokazili dojem z akce, neboť vůz je již notně zkorodovaný. Neboť v autě bylo příjemně zatopeno, Andulka ještě dlouho na zadním sedadle dospávala. Čekali jsme na přípravu hlavní scény, načež nám pořadatel sdělil, že pro repertoár Pokusu bude lepší místní kostel a šlo se tedy do kostela – tam byla zima ještě horší. Po asi půlhodině čekání zazněly kostelní zvony a fanfára, kdy trubač slavnostně ohlašoval, že další číslo festivalu se bude odehrávat v místním kostele – to jsme byli my. Hraní se v kostelních prostorách hezky neslo a akustika byla výborná – až na tu strašnou zimu. Ještě že má basa ty struny tak tlustý a člověk nepotřebuje tolik citu v prstech ….

Fotografie jsou z mobilu, takže žádná sláva …

Článek z místních novin: Tachovský deník 25.6.2007

Naše první větší samostatné hraní se skupinou Pokus. Téměř všichni jsme měli nervy v tahu a nervozita dosahovala kritických hodnot. Předkapelovala  nám skupina Andulky Klikové „Weikidolls“ a Arnošt Frauenberg.  Že Arnošt (můj o rok mladší spolužák ze základní školy a nyní soused z vedlejší vsi)  hraje na kytaru jsem netušil, ale že hraje tak jak hraje, to mi vyrazilo dech. Po celou dobu jeho produkce obecenstvo, skládající se téměř výhradně z našich kamarádů, slzelo smíchy. Veselé texty, šťavnaté rýmy i odvázanost a lehkost Arnoštovy produkce udělaly krásný začátek Pokusáckému vystoupení.  Akci zvučil Vítek Lidinský s bráchou a poděkování patří i Miloši Kebrlemu, který nás na Točník dostal.  Dost jsme bojovali se zvukem, neboť hradní ozvěna byla obrovská a tak jsme se buď vůbec neslyšeli, nebo jsme se slyšeli až moc.  Pozvaná klaka našich kamarádů, které jsme donutili zaplatit i vstupné, se snažila a každá písnička byla odměněna bohatým potleskem násobeným ještě hradní ozvěnou.  Na sklonku Pokusácké produkce přišly na řadu i připravené masky a celá akce byla završena písničkou z filmu „Jestli se rozlobíme, budeme zlí“ a odchodem do blízké restaurace na klobásu …

Fotografie pořídil   Fotoateliér Ing. Šilhavý, Zdice

Dnes se uskutečnila u Andulky Kličky generální zkouška skupiny Pokus před zítřejším hraním na hradě Točník. Jelikož se jedná o v podstatě první naše samostatné hraní a všichni z toho máme nervy nadranc, vymyslel Marek s Honzou, že aspoň na poslední „vyhazovací“ písničku z filmy „Jestli se rozlobíme, budeme zlí“  použijeme převleky, abychom aspoň trochu vylehčili napětí chvíle. Všichni byli úžasní, ale těmhle dvěma to seklo asi nejvíc …