Starý schody
Pavel Šilhavý
1994
1)
Starý schody, kde stávaly kytky jsou prázdné
odnesla je a bez rozloučení, to zas ne
R:
Jen papíru cár a slůvek pár, stěží dvě řádky
Na mě nevzpomínej a jak chceš se měj, není cesty už zpátky
2)
Šla po cestě svý, kam, to jen
vítr ví, když světem se honí
on zůstal tam sám a ve váze pár kytek co voní
R:
Tak proč odchází, to neví jak hrozně to bolí
když jeden zůstane sám a na vlastní dlaň napláče soli
Tuto písničku jsme kdysi hrávávali s Ackcellentem. Přišla mi taková docela dlouhá, ale zkrátit na ní nebylo co. Poté, co odešel Libor Janda protože musel doma sekat dobrotu a manželka mu hraní zakazovala a kapela tak ze dne na den přestala uprostřed hraní existovat, brnkal jsem si tuto písničku sám na kytaře. Až jednou jsem si koupil na dvanáctistrunnou kytaru nové struny a zkusil. A bylo to super. Ta dvanáctka spolu s pětistrunnou basou z té písničky udělala stoprocentní indii. Stačí pouze zhasnout, nalít víno, zavřít oči (popř. i v jiném pořadí) a poslouchat. Byť je písnička stále stejně dlouhá jak před 15 léty, dvanáctistrunnou kytarou dostala trochu jinou dimenzi a přijde mi, že se povedla.
