Dneska nám pořadatel udělal velkou radost, neboť do vjezdu Dvora Kobylisy vyvěsil plakát, čímž se návštěvnost zdvojnásobila. Jeden z posledních dnů, kdy se ještě dalo chodit v krátkém rukávu (a nohávu taky). Lidi nás o5 nechtěli pustit domů, takže jsme po pěti přídavcích vypnuli aparaturu a zbaběle prchli, páč bychom tam hráli nejspíš ještě dneska.
Publikum bylo jako vždy úžasné, ze začátku se nikomu tancovat nechtělo a jakmile překročila hladina alkoholu blíže neurčenou virtuální hranici, nevěděli tanečníci, kdy přestat a když už z nás šel jen teplý vzduch, zlomyslně vyžadovali další a další „poslední“ písničku.
Hvězdou večera se stal Karel – vozíčkář, který vyzván k tanci, se výzvy nezalekl a statečně se s ní popral po svém (viz konec videa).
O5 jsme se jen neradi loučili a nakládali aparaturu do auta.
