Naše první větší samostatné hraní se skupinou Pokus. Téměř všichni jsme měli nervy v tahu a nervozita dosahovala kritických hodnot. Předkapelovala nám skupina Andulky Klikové „Weikidolls“ a Arnošt Frauenberg. Že Arnošt (můj o rok mladší spolužák ze základní školy a nyní soused z vedlejší vsi) hraje na kytaru jsem netušil, ale že hraje tak jak hraje, to mi vyrazilo dech. Po celou dobu jeho produkce obecenstvo, skládající se téměř výhradně z našich kamarádů, slzelo smíchy. Veselé texty, šťavnaté rýmy i odvázanost a lehkost Arnoštovy produkce udělaly krásný začátek Pokusáckému vystoupení. Akci zvučil Vítek Lidinský s bráchou a poděkování patří i Miloši Kebrlemu, který nás na Točník dostal. Dost jsme bojovali se zvukem, neboť hradní ozvěna byla obrovská a tak jsme se buď vůbec neslyšeli, nebo jsme se slyšeli až moc. Pozvaná klaka našich kamarádů, které jsme donutili zaplatit i vstupné, se snažila a každá písnička byla odměněna bohatým potleskem násobeným ještě hradní ozvěnou. Na sklonku Pokusácké produkce přišly na řadu i připravené masky a celá akce byla završena písničkou z filmu „Jestli se rozlobíme, budeme zlí“ a odchodem do blízké restaurace na klobásu …
Fotografie pořídil Fotoateliér Ing. Šilhavý, Zdice
