• Středa, Červenec 30th, 2025
Kdo promeškal včerejší koncert ten sice nezmoknul, ale přišel o nejvícmegahyperhudebníšou v Praze. Ačkoliv se nic nedařilo, technika si dělala, co jí napadlo, až nás napadlo klasické ajťácké řešení „vypnout – zapnout“ čímž jsme problém nakonec vyřešili (asi nejspíš vlhkost), nakonec všichni přítomní tancovali a tleskali tak usilovně, že jsme se zařekli, že odteď jezdíme do Kobylis jen za deště, neboť takový úspěch jsme tady za suchého počasí ještě neměli 
Už když jsme stavěli aparaturu, se nebe nebezpečně černalo, ale že s prvními našimi tóny se spustí liják, jak zákon káže, který skončí v podstatě spolu s naší produkcí těsně před desátou hodinou večerní, s tím asi nikdo nepočítal. Nakonec jsme zjistili, že na tom byla Praha ještě docela dobře, neboť v jiných lokalitách se odehrávaly lokální i sdílené meziměstské povodně a hasiči nestačili odčerpávat vodu ze zatopených sklepů – tak velká ta průtrž s kapkami velkými jak plody třešně chrupky byla. Při našem příjezdu nás přivítala reklama na úplně cizí kapelu, a tak jsme pojali jistou neji100tu, jestli tady dneska vůbec hrajeme. Naštěstí se žádná cizí kapela neobjevila, a taxme hudební ultrameganejvícmegašou rozpoutali my sami.
Hrajeme, lidé tancují a najednou bez varování sprcha. Kolem prošlo takové malé černé (a jaxe za chvíli ukázalo taky pořádně „nachcané“) stvoření a pojalo jako super vtip skočit nohou do největší louže, která byla před aparaturou, takže celý obsah louže se samozřejmě přemístil mimo louži a půlka toho obsahu skončila na podiu a jako zázrakem mezi zásuvkami. Trneme hrůzou, kdy elektrika vyletí a co všechno se ponoří do ticha a do tmy – a jestli tu mají jenom jističe, nebo i chrániče – ale zatím vše svítí a tak tedy hrajeme dál. Za chvíli se černé stvoření vrací od baru i se sklenicí piva a zřejmě ještě není (byla to totiž slečna) jejích dobrých nápadů konec, takže se započne před Elvisem vlnit (což je správné a podporujeme to), ale sklenicí s pivem mává přímo nad šesti zásuvkami, kterými na podiu napájíme naše multiefekty a vůbec se nezdá, že by slečna měla situaci pod kontrolou. Řveme oba na slečnu, ať jde do (pod záda), než udělá nějaký průser. Po asi 30 nekonečných vteřinách, kdy hypnotizuji plnou sklenici s pivem aby jí slečna buď neupustila, nebo nevylila přímo do elektriky, se slečna o5 vrací do reality a ladnými pohyby odtančí kamsi za podium a ten večer jí už neuvidíme. Ufff. Jaxe někteří lidi dokážou zřídit…
Třetí serie. Hrajeme třetí písničku a Elvisovi praská struna. Ta, co nikdy nepraská – jak komentuje Standu Kubeše F.R.Čech ve své knize Ruský týden. Jak začli lidé tancovat, tak zase přestali. Taxme jim aspoň pustili nějakou reprodukovanou muziku, aby jim ta chvíle rychlejc utekla
Je pár minut před desátou hodinou večerní. Loučíme se se zbytkem mokrých tanečníků, který před námi zůstal, v klobouku přibývají poslední bankovky, poslední vizitky, propagační kartičky, poslední fotografie, hrajeme Rock around the clock, já zjišťuji, že mi v sóle kloužou mokré prsty po hmatníku, a tak to celé vořu a že je dobré v nejlepším přestat. Takže se už loučíme definitivně a můžeme balit. Naštěstí venku už krápe jen trošku, takže domu přijíždíme už skoro za sucha.
***
* Komu se naše včerejší produkce líbila a usmyslel si, že jí musí vidět znovu, hrajeme tuto sobotu 2.8.2025 kousek za Prahou v hospodě U Netopýra v Poteplí (Malé Kyšice – Nouzov) ( https://maps.app.goo.gl/tPFkzucSPj3LU12h6 ).
* A kdo nemá navigaci a trefí fakt jen do těch Kobylis, tak ve Dvoře Kobylisy hrajeme v pátek 29.srpence 2025 o5 od 19:00.
* Ovšem kdo je ale náš skalní fanoušek, tak dorazí i 30.srpence 2025 do Penzionu u Hajného Bedřicha v Harrachově (výtečná vyhlášená kuchyně a milý a usměvavý personál) – https://maps.app.goo.gl/K2HFHcdQ8AL6yQZD9
Category: Zápisníček
